Je slepý, a přitom často trefí střed terče

Martin Adámek je českou jedničkou ve dvou disciplínách zrakově postižených střelců Je slepý, a přitom často strefí střed terče. Nejde o žádný zázrak. Devětadvacetiletý Martin Adámek z Ostravy k tomu potřebuje speciální technické vybavení a samozřejmě vydatný trénink. Je českou jedničkou ve dvou střeleckých disciplínách zrakově postižených. Přitom podmínky nemá vůbec ideální.

Sportovní střelbě z pistole se kromě fotbalu a cyklistiky věnoval už v době, kdy pracoval jako telekomunikační technik u ostravské policie. V roce 1999 přišel po úrazu o zrak.
"Člověk si všechno prožívá od začátku. Učil jsem se chůzi s bílou holí, čtení a psaní Braillova písma nebo práci s hlasovým výstupem na počítači. Vyrovnal jsem se s tím rychle a štěstí jsem měl i se zaměstnáním," říká Adámek. Vrátil se k policii, kde dělá telefonního operátora, ale i ke střelbě. "Je u nás nejlepší. Šampión na vrcholu," chválí ho Miloš Slavík, jenž zastupuje střelce v Českém svazu zrakově postižených sportovců (ČSZPS).

V Česku střílejí nevidomí ve dvou disciplínách.
Simulovaná zvuková střelba z pistole je tuzemskou raritou. Střelec vyšle upravenou pistolí ČZ 75 laserový signál, a čím více se blíží ke středu terče, tím vyšší tón počítač vydává. Soutěží se účastní do šedesáti střelců a Adámek je pětinásobným mistrem republiky.

Ze vzduchovky střílí u nás jediný
Naopak střelbu ze vzduchovky, která je dost finančně náročná, u nás provozuje Adámek jediný. Infračerveným paprskem zamíří do záměrného, od černé po bílou odstínovaného terče, a při nejvyšším tónu zmáčkne spoušť. Ve světě má dravou konkurenci, takže nejlepší umístění zaznamenal loni na mistrovství světa ve švýcarském Sargans, kde skončil pátý. Tím sice splnil limit pro paralympijské hry v Pekingu v roce 2008, ale střelba ze vzduchovky nevidomých bohužel zatím není paralympijským sportem.

Jako jediný slepý střelec v Česku, co se vzduchovky týká, řeší hodně nesnází. Díky členství ve střeleckém klubu ostravské policie získal drahé oblečení a pušku, kterou mu pak uhradil právě ČSZPS. Potřebné finance na zápisné v soutěžích získává od sponzorů. Trénuje doma. Z obýváku do kuchyně je to přesně deset metrů, tedy předepsaná vzdálenost. Na jednom konci umístí stojan na pušku, na druhém lapač na diabolky a začne.
Z letošního mistrovství Evropy v německém Suhlu má smíšené pocity. Sportovní komisaři jen tak bez upozornění pozměnili pravidla. ČSZPS mu přidělilo nezkušeného asistenta, což podle něj zapříčinilo horší výsledek, a tak dále. "Dvakrát se stalo, že náhle změnili požadavky na technické vybavení, což by nemělo být. Podle mých zkušeností jsou vždy pravidla platná čtyři roky. Takže budeme u Mezinárodního paralympijského výboru požadovat vysvětlení," uvádí prezident ČSZPS Jaroslav Pata. "V té době asistenta neměl, a proto bylo dobrou vůlí ČSZPS, že jsme mu ho sehnali. Adámek je trochu svérázná postava. Doteď jsme střelbu ze vzduchové pušky neprovozovali, takže byl na všech soutěžích zatím jen na zkoušku. Až se vše doladí, sepíšeme s ním smlouvu jako s reprezentantem," dodává Pata.

• Zpět