Dnes je čtvrtek, 21. listopadu a svátek má Albert.

Lamprechtshausen 2010

Nedaleko Salzburgu leží malé město Lamprechtshausen, kde se v sobotu 12.6.2010 sešli sportovní střelci, aby změřili síly v možná jediné letošní mezinárodní soutěži. Do Rakouska zamířilo celkem čtyřiadvacet střelců ze šesti zemí a jednalo se tak o zatím jednu z nejpočetněji obsazených soutěží zrakově postižených střelců.

Soutěž se konala na kvalitně zařízené střelnici tamního klubu. K dispozici byla dvě střeliště po dvanácti stavech. Zatímco jedno střeliště bylo vybaveno přitahovacími terči "SPIETH", na střelišti druhém byly k dispozici elektronické terče "DISAG system". Na tyto terče jsme stříleli také my.

Ačkoliv se pořadatelé snažili zajistit celou soutěž na vysoké úrovni, chybám se přesto nevyhnuli. Tou největší byl asi problém v komunikaci. Přestože do Lamprechtshausenu přijeli střelci z několika zemí Evropy, s pořadateli se dalo domluvit jedině německy. Najít mezi organizátory někoho angličtiny znalého, byl docela problém. V němčině dávali pokyny i rozhodčí a stejně tak byla v němčině úvodní i závěrečná řeč.

V Lamprechtshausenu se během soboty střílely dvě disciplíny - 60 ran vstoje a 60 ran vleže. Ovšem už v pátek byla možnost tréninku a seznámení se s prostředím střelnice. Zároveň však docházelo k prvním nedorozuměním. Rozhodčí totiž najednou dali nějaký pokyn, ale jelikož všechny pokyny byly v němčině, mohli jsme pouze hádat, zdali to byl pokyn k zahájení přípravy či tréninku samotného. K obdobným situacím pak docházelo i během následujícího soutěžního dne. Před začátkem druhé směny na 60 ran vstoje, v níž jsem střílel taky já totiž rozhodčí vůbec neoznámili začátek času k přípravě a soutěž rovnou zahájili. Někteří střelci se přitom teprve oblékali, takže museli přidat, jelikož soutěžní čas již běžel.

Já jsem od pořadatelů dostal startovní číslo třináct a byl jsem docela zvědav, zdali se nechvalná pověst tohoto čísla potvrdí. A třináctka nezklamala... Zatímco během pátečního tréninku končily většinou všechny rány v desítce, v soutěži tomu byl pravý opak. První zásah skončil ve dvojce a ani další rány nebyly o moc lepší. Ve sluchátkách jsem přitom slyšel tón devítky či desítky, takže mi nebylo jasné, v čem může být problém. Když pak následující ránu terč nevyhodnotil vůbec, začal asistent shánět rozhodčího. Ten po chvíli přišel, ale jelikož nerozuměl anglicky, příliš platné nám to nebylo. Teprve po chvíli se našel někdo z pořadatelů, který angličtinu ovládal a asistent mu vše vysvětlil. Rozhodčí zastavil střelbu a šel zkontrolovat elektronický terč. Problém způsobil kousek odlepené pásky, který postupně zakrýval snímače a ty pak jednotlivé rány chybně vyhodnocovaly. Problém tak byl sice odstraněn, já však díky tomu začal střílet s téměř dvacetiminutovým zpožděním. Tuto skutečnost jsem si zřejmě připouštěl víc než bylo nutné, a to se taky projevilo na střelbě. Byla na mně znát nervozita a spousta ran tak končila v devítce. Teprve v závěru jsem se dokázal dostat do patřičného klidu, což už mi ale příliš platné nebylo.

Odpoledne přišla na řadu disciplína vleže. Pokud jsem si říkal, že bych se mohl pokusit o nápravu nepříliš povedené střelby dopolední, už samotný příchod na střelnici mě vyvedl z omylu. První chybou bylo, že jsem se spoléhal na odpovídající vybavení střelnice pro tuto disciplínu. Tamní stoly se totiž pro střelbu vleže příliš použít nedaly, a tak jsem musel improvizovat. Výsledkem tak byla značně nepohodlná pozice. Další nemilé překvapení přišlo hned po první ráně, kdy terč opět nezaznamenal žádný zásah. Nic na tom nezměnily ani rány následující, takže na řadu přišel opět rozhodčí. Zastavil střelbu, zkontroloval terč, příčinu problému ovšem neodhalil. Když viděl, že i další rána skončila opět bez úspěchu, oznámil, že asi budu muset se střelbou skončit, jelikož neví, v čem může být problém. Začal jsem se tedy pomalu balit, když v tom se znovu objevil rozhodčí a řekl, že vše už by mělo být v pořádku a mohu tedy pokračovat. Střelbu jsem tak opět zahájil s časovou ztrátou, díky které jsem ale tentokrát v časovém limitu dostřílet nestihnul. Rozhodčí mi však přesčas tolerovali.

Příliš důvodů ke spokojenosti jsem tak v Rakousku rozhodně neměl. Stěžejní pro mě byla hlavně disciplína vstoje, která však bohužel nijak slavně nedopadla. Nechci ale vše svádět na pořadatele potažmo problémy s jejich technikou.

Výsledky

*60 ran vstoje (R10)*
Poř.	Příjmení, jméno	Země	Série	Finále	Celkem
1.	WEBER Maria Luise	AUT	584	101,7	685,7
2.	KOPČÍK Štefan	SVK	581	99,9	680,9
3.	MOOR Patrick	AUT	577	103,7	680,7
4.	MARTINSCHITZ Kurt	AUT	579	100,3	679,3
5.	KOVÁČ Pavol	SVK	578	100,4	678,4
6.	HOFFMANN Maja	SUI	570	97,6	667,6
7.	NYSTRÖM Timo	FIN	579	88,1	667,1
8.	JANCZEK Aleksandra	POL	563	99,9	662,9
9.	GARAJ Emil	SVK	569	92,2	661,2
10.	SCHELI Janina	SUI	540	89,8	629,8
11.	ADÁMEK Martin	CZE	558	-	-
12.	HINTEREGGER Raimund	AUT	552	-	-
13.	PASZYNA Krzysztof	POL	551	-	-
14.	DUDOWICZ Magdalena	POL	546	-	-
15.	ZACOMSKI Jerzy	POL	546	-	-
16.	BULKOVÁ Viera	SVK	359	-	-
17.	JUNTIKKA Erkki	FIN	514	-	-
18.	KONTRYMOWYCZ Mieczyslaw	POL	502	-	-
19.	PIRIBAUER Andrea	AUT	274	-	-

Lamprechtshausen 2010

Výsledky

Soutěže