Dnes je čtvrtek, 14. listopadu a svátek má Sáva.

Hledat na těchto stránkách:


Alpine Cup 2017

V termínu 12.9. - 17.9.2017 byl rakouský Innsbruck dějištěm 2. ročníku mezinárodní střelecké soutěže Alpine Cup. Stejně jako před dvěma lety, i letos byla v Innsbrucku docela početná účast. Celkem přicestovalo 25 střelců ze 14 zemí. Tato soutěž by se navíc dala z několika hledisek označit za soutěž zlomovou. Čekaly zde na nás novinky, které měly určit, jakým směrem se střelba ze vzduchové pušky bude ubírat v následujících letech. Problém byl však v tom, že na informace o některých docela zásadních novinkách se v propozicích pozapomnělo, takže o to větší překvapení na mě v Innsbrucku čekalo.


Menší šok na úvod

První nepříjemné překvapení na nás čekalo ihned po příjezdu do hotelu. Dozvěděli jsme se, že organizátor soutěže a skvělý střelec Patrick Moor je hospitalizován s vážnými zraněními, která utrpěl poté, co jej o několik dnů dříve na přechodu pro chodce srazilo auto. Patrick se však naštěstí docela rychle dal dohromady a v průběhu soutěže se na střelnici objevil. Místo pušky však jeho ruce nyní svíraly francouzské hole a často se pohyboval také na vozíku. Dobrá nálada mu však zůstala a je pouze otázkou času, kdy hole vymění za pušku a své rány opět začne nekompromisně posílat do středu terče.


Jedno překvapení střídá druhé

Ve středu (13.9.) byl volný trénink. Jelikož na adresu střelnice taktéž pořadatelé v propozicích pozapomněli, zapátrali jsme s asistentem v paměti, kudy vedla cesta před dvěma lety a s pomocí chytrých mobilů jsme během okamžiku věděli, kudy kam. Na střelnici jsme se s asistentem zabydleli na předposledním stavu, který byl našim přechodným bydlištěm v následujících dnech a dali se do vybalování. Sotva jsem však otevřel kufr s puškou, byl u mě jeden z rozhodčích a informoval mě, že se zaměřovačem SWAROVSKI střílet nemohu. Soutěž totiž bude poprvé probíhat na elektronické terče pro vzduchovou pušku a na tyto terče je možno střílet pouze se zaměřovači VIASS nebo EKO-AIMS. A to byla právě ta informace, o níž v propozicích taktéž nebyla ani zmínka. Ostatní střelci to brali s nadhledem, jelikož víceméně všichni již tyto zaměřovače řadu měsíců používají a taktéž střelbu na terče, kde je průměr středu 0,5 mm si mohli nejednou vyzkoušet. Já tak byl jediný, pro nějž byla střelba se zapůjčeným zaměřovačem VIASS premiérou a měl jsem obavy, jak to vše dopadne. Ačkoliv jsem optimista, zde se mi příliš optimismu nedostávalo a nemohl jsem se ubránit myšlenkám, že cesta do Innsbrucku tak nakonec bude pouze pěkně drahý výlet s katastrofálním výsledkem.


Zaměřovač VIASS Zaměřovač VIASS Zaměřovač VIASS

Náladu mi zvedlo až středeční odpoledne, které jsme za prosluněného počasí strávili návštěvou centra Innsbrucku doprovázenou návštěvou bezpočtem krámků se suvenýry a závěrečným pressíčkem v zahrádce na Maria-Theresien-Straße, nedaleko Zlaté střechy coby jedné z dominant Innsbrucku.


Pohled na hotel Pohled na hotel Martin Adámek v centru Innsbrucku
Historické centrum Innsbrucku Střelci na procházce městem Martin Adámek v centru Innsbrucku
Pohled na hory

Pod dohledem IPC

Ve čtvrtek (14.9.) byla na programu demo soutěž. Dopoledne se střílela disciplína 60 ran vstoje a odpoledne 60 ran vleže. Jednak jsme si tak mohli všichni vyzkoušet premiérovou střelbu na terče pro vzduchovou pušku a jednak si delegáti Mezinárodního paralympijského výboru (IPC) ověřovali, zda jsme dodrželi všechny jimi stanovené podmínky pro zařazení mezi paralympijské sporty. Podmínky spočívaly právě v přechodu na puškové terče a taktéž v přechodu na nové zaměřovače. Na večerním technickém mítinku nám pak bylo sděleno, že IPC neshledala žádná pochybení a v roce 2024 tak bude naše střelba poprvé na programu paralympijských her. Já však tuto demo soutěž bral pouze jako trénink a byla to pro mě spíše seznamka se zaměřovačem. V obou disciplínách jsem skončil těsně pod finálovou osmičkou, což pro mě bylo docela příjemné překvapení, protože jak jsem již zmínil, na rozdíl od zbytku startovního pole jsem s novým zaměřovačem střílel na malé terče poprvé a tudíž čekal mnohem horší umístění.


Pohled na střelnici Pohled na střelnici
Martin Adámek a Kurt Martinschitz Martin Adámek a Kurt Martinschitz

Překvapení není nikdy dost

Přišel pátek (15.9.) a na nás čekal první soutěžní den Alpine Cupu. Na programu byla opět disciplína 60 ran vstoje. Díky tomu, že jsem na nové terče střílel bez možnosti jakéhokoliv tréninku, měl jsem jediné předsevzetí - nastřílet minimálně stejný výsledek jako den předchozí. Když jsem po poslední ráně odložil pušku, pospíchali jsme s asistentem k tabuli s průběžnými výsledky, kde jsme čekali, jak na tom jsem. Mé jméno figurovalo na šesté příčce, což znamenalo postup do finálové osmičky. Na palebné čáře sice ještě bylo pár střelců, jejich průběžné výsledky však jasně ukazovaly, že do pořadí finálové osmičky již nezasáhnou. Na rovinu přiznávám, že na finále jsem při premiéře s "viasem" na pušce neměl ani pomyšlení. Tohle překvapení tak bylo pro změnu velmi příjemné, a to ještě nebyl všemu konec.


Povedené finále

Mocipánům na ISSF se zřejmě zdálo, že 20 finálových ran je málo, a tak v rámci aktualizovaných pravidel určili, že finále se bude střílet na 24 ran. Nejprve jsou dvě série po pěti ranách a pak se již střílí vždy po dvou ranách a počínaje dvanáctou ránou z finále odstupuje střelec s nejnižším průběžným finálovým skóre. Vyřazování průběžně nejhoršího střelce se pak opakuje každou druhou následující ránu. Pro úplnost dodávám, že vše je na pokyn rozhodčího a na výstřel je 50 vteřin. Já finále začal střílet vcelku klidně a po 12ti ranách jsem byl na průběžném pátém místě. Další překvapení… Následující rány mě pak posouvaly ještě výš a přeskočil jsem dokonce i zkušeného a řadou medailí ověnčeného Štefana Kopčíka. Právě mezi mnou a ním se devatenáctou a dvacátou ránou rozhodovalo o bronzové příčce. Je sice fakt, že při devatenácté ráně přecijen tréma trochu zapracovala a já byl rád, že jsem trefil vůbec terč, nicméně ani Štefan se toutéž ránou příliš chlubit nemohl, takže pořadí se neměnilo. Ovšem aby toho nebylo málo, během míření při dvacáté ráně začal někomu za mými zády vyhrávat docela hlasitě mobil, takže já měl zvuk ve sluchátkách doprovázen známým vyzváněním od Nokie. Jak mi poté asistent sdělil, byl to člen přihlížející francouzské výpravy a nijak se neměl k tomu, aby někam poodešel nebo vyzvánění alespoň ztlumil. Já však i přes tento rušivý element trefil povedenou ránu a třetí místo bylo moje. Další 2 rány už jsem ve finále zůstával jenom z povinnosti, jelikož čelo finále opanovala smíšená polská dvojice, která se ve vedení střídala a náskok v tu chvíli druhého Krzysztofa Ruszkiewicze jsem již stáhnout nemohl. Když mi po soutěži řada lidí gratulovala, málokdo věřil, že jsem s novým zaměřovačem střílel poprvé.


Martin Adámek na střelnici Pohled na střelce Hromadné foto před hotelem

Leh bez překvapení

V sobotu (16.9.) na nás čekala druhá disciplína, kterou bylo 60 ran vleže. Zde jsem si žádné naděje nedělal. Výsledky zde bývají častokrát velmi vyrovnané a leckdy rozhodují pouhé desetiny. Je sice fakt, že při střelbě na terč pro vzduchovou pušku šly výsledky všech dolů, ovšem i tak se jednalo o výsledky povedené a bylo vidět, že řada střelců na tyto terče již dlouhodobě trénuje. Dveře do finále mi tentokrát zůstaly uzavřeny a já se musel spokojit s desátým místem. Jelikož to bylo poslední účinkování na střelnici, vrátil jsem pořadatelům zaměřovač, slušně poděkoval a poté jsme s asistentem odnesli všechny věci do auta. Na hotelu jsme pak hodnotili naše vystoupení a čerpali síly na večerní závěrečnou párty.


Blýskání na lepší zítřky?

Závěrečná párty se konala v objektu, který by se dal přirovnat ke stylové hájovně. Na stěnách byly vystaveny trofeje, na jejichž skolení však bylo třeba bezpochyby mnohem většího kalibru, než má vzduchová puška. A jak tomu tak bývá, vše začalo proslovem. Nejprve se slova ujal Patrick Moor, poté se k řečnickému pultu postavil starosta Innsbrucku a vše zakončil svým shrnutím jeden z delegátů IPC. Jak nám sdělil, v roce 2024 budeme poprvé startovat na paralympijských hrách, které se budou konat v Paříži. Dále naznačil, že IPC si pohrává s myšlenkou pozvat pár vybraných střelců již na paralympiádu o 4 roky dříve do Tokia, kde by naše soutěž byla vložena mimo paralympijský program a sloužila by jako představení nové paralympijské disciplíny. Jak ale delegát zdůraznil, zatím je to pouhá úvaha… Nicméně mohl by se konečně rozrůst kalendář našich střeleckých soutěží. Díky tomu, že jsme po letech snažení konečně sportem akceptovaným IPC, máme také částečně otevřeny dveře na střelecké soutěže IPC, jichž je během roku několik. Naše disciplína se tak stane opět o něco vrcholovější. Nyní se ale vraťme zpět na zem a položme si otázku, co tyto vyhlídky na lepší zítřky znamenají pro mě? Prvním úkolem je pořízení nového zaměřovače v hodnotě několika desítek tisícu korun. Po zkušenostech z předchozích let si ani v nejmenším nedělám naděje, že by mi jej zakoupil Český svaz zrakově postižených sportovců (ČSZPS) a se sháněním financí tak budu tradičně odkázán sám na sebe. Otevřené dveře na soutěže IPC jsou sice také lákadlem, účast na jedné takové soutěži však opět šplhá minimálně do dvou desítek tisíc korun, takže já budu opět rád, pokud si našetřím alespoň na jednu jedinou. No nějak to dopadne… Těmto myšlenkám jsem ale na závěrečné párty průchod nedával. Po skvělé večeři jsme se s asistentem přesunuli k baru, kde jsme společně s Kurtem Martinschitzem, Timo Nyströmem, Claudií Kunz a Patrickem Moorem hodnotili právě skončivší Alpine Cup a spřádali plány na budoucnost. A jaká bude, to se nechme překvapit.


Martin Adámek a Timo Nyström Martin Adámek, Timo Nyström a Ager Solabarrieta Martin Adámek, Kurt Martinschitz a Claudia Kunz


Výsledky


60 ran vstoje
Poř.Příjmení, jménoZemě1.2.3.4.5.6.KvalifikaceFinále
1.RUSZKIEWICZ KrzysztofPOL79,676,69189,389,187512,6205,8
2.CIUPINSKA MariaPOL78,490,387,18684,689,8516,2203,6
3.ADÁMEK MartinCZE86,985,686,587,182,577,5506,1176,4
4.KOPČÍK ŠtefanSVK85,577,288,9788981,3499,9154,2
5.MARTINSCHITZ KurtAUT85,185,781,474,988,588,4504136,5
6.ZAŁOMSKI JerzyPOL87,786,391,387,472,492,7517,8122,2
7.KUNZ ClaudiaSUI83,688,18287,183,887,5512,193,8
8.SCHLÜTER MichaelGER91,183,891,982,287,586,4522,976,1
9.WEBER Maria LuiseAUT83,672,778,683,583,479,6481,4-
10.ZARZECKA WioletaPOL75,179,279,582,384,579,8480,4-
11.GONI Laguardia ZurineESP83,983,87482,674,480,6479,3-
12.CHRISTIANSEN LeneDEN74,482,478,978,58668,8469-
13.NYSTRÖM TimoFIN70,381,871,584,874,685468-
14.GUSTAFSSON RogerSWE79,969,475,377,677,979,4459,5-
15.PICHLER BernhardAUT87,162,572,97476,982,7456,1-
16.BELMONTE Consuelo CarrascoESP79,475,576,480,971,971,4455,5-
17.SOLABARRIETA AgerESP67,17479,97579,277,6452,8-
18.LAMFALUSI AndreasAUT55,779,97981,376,279,1451,2-
19.ABDULLAH AmirMAS40,850,570,366,342,165,8335,8-
20.RODRÍGUEZ Trías MiguelESP49,539,763,36459,227,6303,3-
21.LUDMANN ChristianFRA70,434,752,250,333,859,4300,8-
22.SCHOBER TheresiaAUT40,731,441,113,9--127,1-


Soutěže



Reklama





Anketa


BlueBoard.cz
BlueBoard.cz

Výměna odkazů

Pokud vás tyto stránky zaujaly, pak uvítám, vložíte-li si na své stránky zdrojový kód, který bude na mé stránky sloužit jako odkaz. Výměnou zde pak mohu umístit odkaz na stránky vaše. V případě zájmu mě prosím kontaktujte emailem.

Zdrojový kód:
<a href="http://www.martinadamek.cz" target="_blank">Stránky Martina Adámka o zvukové střelbě</a>



Napište mi: mail posta@martinadamek.cz

Online:   Celkem přístupů:

Vsevjednom.cz

  PageRank     Valid XHTML 1.0 Transitional   WebArchiv - archiv českého webu   Creative Commons License
Tyto stránky vytvořené Martinem Adámkem podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Česko.

Copyright © 2008 – 2019, Martin Adámek