ďťżDnes je ĂşterĂ˝, 28. bĹezna a svĂĄtek mĂĄ SoĹa.
ďťż Mistrovství světa 2016Po roční přestávce bylo Polsko dějitěm dalího střeleckého ampionátu. Zatímco v roce 2014 se v polské Dadaji konalo mistrovství Evropy, v roce 2016 poltí organizátoři pořádali mistrovství světa. ampionát se konal ve městě Olsztyn, které leí nedaleko zmíněné Dadaje a střílelo se ve dnech 7.11. - 12.11.2016. V Olsztyně startovalo v obou kategoriích 32 střelců a nechyběli ani Azhari a Amir Abdullahové z Malajsie, kteří do Evropy přicestovali během krátké doby ji podruhé. Tou první střeleckou zastávkou pro ně byl zářijový Ostravský pohár. Konečně bez komplikacíV den příjezdu jsem absolvoval trénink a takté nezbytnou přejímku puky a vekerého vybavení. Ve bylo v pořádku a já mohl doufat, e tomu tak bude po celou dobu ampionátu. A skutečně bylo. Puka nezradila, bodové světlo takté vydrelo, take konečně jsem se mohl soustředit pouze na střelbu a neřeit nečekané komplikace. To ale neznamená, e ve bylo bezchybné. Chyby vak nebyly na straně mé, nýbr na straně pořadatelů. S některými věcmi si příli starostí nedělali a díky tomu občas na střelnici docházelo k mením zmatkům. Úspěch hned první denPrvní soutění disciplínou bylo 60 ran vstoje. U této disciplíny jsem změnil způsob drení puky a jak dokazovaly tréninky, lo o změnu k lepímu. Trénink je vak věcí jednou, samotná soutě pak věcí druhou. Já do Olsztyna odjíděl s předsevzetím účasti ve finále a v něm pak setrvat co nejdéle. Jednou z pozitivních změn, kterou mi nový způsob drení zbraně přinesl, byly výstřely v kratím čase. Zatímco dříve jsem se střelbou nijak nepospíchal, některé rány odkládal a ke konci tak měl co dělat, abych vech 60 ran stihl vůbec odstřílet v časovém limitu, nyní to lo zcela hladce a 60 ran jsem odstřílel mezi prvními. Kromě zrychlení střelby jsem mohl být spokojen i s výsledkem, který byl 613,4, co je můj osobní rekord. Otázkou vak bylo, zda tento výsledek bude stačit na finálovou účast. S asistentem jsme proto spěchali k tabuli s průběnými výsledky, kde jsme s kelímkem kávy v ruce sledovali, jaké cifry naskakují u dalích postupně končících střelců. Po pár minutách tabule zobrazila celkové pořadí, v něm jsem figuroval na pátém místě, take můj prvotní cíl byl splněn. Mohli jsme se tedy odebrat na hotel, protoe finále bylo na řadě a odpoledne. Jak jsem ji zmínil, do finále postupuje pouze prvních 8 střelců. Nejprve se střílí 2 série po třech ranách, přičem na kadou sérii je 150 vteřin. Poté se střílí ji po jedné ráně a na výstřel je vdy 50 vteřin. Ve probíhá na povely rozhodčího. Střelci začínají od nuly a počínaje osmou ranou začíná vyřazování. Z finále odstupuje střelec s průběným nejniím skóre a toté se opakuje kadou druhou následující ránu. Celkem se střílí 20 ran a na poslední 2 rány tak na palebné čáře zůstávají pouze 2 střelci. Finále se tak stalo atraktivnějím pro diváky a dramatičtějím pro střelce. Finále jsem začal povedenými desítkami a průběně mi patřila druhá příčka. Na té první se od počátku usadil Patrick Moor a nikoho u před sebe nepustil. To se vak nedá říct o mně. Jakmile se začalo vyřazovat a ve finále nás postupně ubývalo, já začal pociovat mení nervozitu a do terče poslal dvě devítky. Díky nim jsem se propadnul na průběné čtvrté místo a na druhé příčce mě vystřídal Kurt Martinschitz. Ve finále jsme byli u pouze čtyři střelci a já se postupně smiřoval s tím, e po dalích dvou ranách se budu z finále poroučet já. Jene ouha... zázraky se dějí. Kdy po estnácté ráně rozhodčí oznamoval, pro koho byla tahle rána poslední, tak halou nezaznělo jméno mé, ale jméno Kurta Martinschitze. Tréma dolehla i na něj a výsledkem byla rána 7,6, která pro něj znamenala konec finále. Já se tak v tu chvíli posunul na průběnou třetí příčku a věděl, e minimálně bronz mám jistý. A tak se taky stalo. Zbylé rány na průběném pořadí ji nic nezměnily, take bronzová příčka patřila mi, z druhého místa se radoval Krzysztof Ruszkiewicz a zlato získal Patrick Moor. Jeden den se stojí, druhý den se leíDruhý soutění den patří disciplíně 60 ran vlee. Zde o výsledku rozhodují desetiny a není ničím neobvyklým, e díky minimálním rozdílům rozhoduje o vítězi a poslední rána. O dramatické chvíle tak opět není nouze. V této disciplíně se vak finále konalo bez mé maličkosti. V kvalifikaci jsem skončil jedenáctý a finále tak mohl sledovat pouze z tribuny. Větina finalistů z předchozího dne vak ve finále účinkovala i zde. A nejlépe na tom byl Kurt Martinschitz, který zvítězil a vynahradil si tak krutou minelu z předchozího dne. Důvod k radosti měl taky Krzysztof Ruszkiewicz, který ztratil pouhé dvě desetiny a na domácím ampionátu získal ji druhé stříbro. A v domácích řadách zůstal také bronz, který získal Jerzy Załomski. Tentokrát bez medailePoslední den bývá na ampionátech zařazena disciplína 3×40 ran, kdy se střílí nejprve vlee, pak vkleče a závěr patří pozici vstoje. Právě v této disciplíně jsem na předchozím evropském ampionátu v polské Dadaji získal svůj první bronz. Tentokrát jsem se vak medaile nedočkal. Problémem byl leh a klek. Právě v těchto pozicích mám jetě na čem pracovat a ztrácím kontakt s předními příčkami. V pozici vstoje jsem sice podal opět povedený výkon, v konečném součtu to ale stačilo na pouhé páté místo. Finále se zde nestřílí, take pořadí po těchto třech pozicích je konečné. A jaké bylo? Zlatou medaili získal Krzysztof Ruszkiewicz a díky dvěma předchozím stříbrům se tak stal nejúspěnějím střelcem ampionátu. Druhou příčku obsadil Jerzy Załomski a i pro něj to byla druhá medaile. A ve stejném duchu to bylo také v případě Patricka Moora, který skončil třetí a bronz tak přidal ke zlatu z prvního soutěního dne. Podtreno a sečtenoSe svým vystoupením v Olsztyně jsem mohl být spokojen. Mou prioritou byla disciplína vstoje, a ta dopadla nad očekávání. Otázkou ale zůstává, zda se svým vystoupením byli spokojeni také organizátoři soutěe. S některými věcmi si příli starostí nedělali a na střelnici pak docházelo k mením zmatkům. Jednalo se například o nedostatečnou informovanost. Některé informace týkající se časového harmonogramu v propozicích uvedeny nebyly a střelci je pak museli z pořadatelů dolovat věčným dotazováním. Dalím problémem byla stránka anglického jazyka. Právě angličtina toti bývá na mezinárodních soutěích oficiálním jazykem, v něm rozhodčí udílí pokyny a komunikují se střelci. V Olsztyně vak některé z pokynů zněly pouze v poltině a teprve a na základě řady upozornění zazněl daný pokyn také anglicky. A své by mohl vyprávět také Kurt Martinschitz. Kdy absolvoval přejímku vybavení, ve bylo v pořádku a rozhodčí nenaly nic, co by bylo jakkoliv v rozporu s pravidly. Jene druhý den bylo ve zcela jinak. Kdy Kurt dokončil disciplínu vstoje a těil se na účast ve finále, rozhodčí k němu přistoupili, znovu mu provedli kontrolu kabátu a kabát byl najednou nevyhovující. Kdy Kurt protestoval a ptal se, jak je moné, e včera kabát proel kontrolou bez problémů a dnes nikoliv, tak mu bylo odpovězeno, e u přejímky měl zřejmě jiný kabát. Snaha vysvětlit rozhodčím, e sbírkou střeleckých kabátů skutečně nedisponuje a ji několik let pouívá jeden a tentý, byla marná, a tak pokud chtěl do finále, musel na kabátě provést drobné úpravy. Mi se tentokrát komplikace natěstí vyhly, soutě jsem si náleitě uil a nezbývá mi, ne si přát, aby tomu tak bylo i do budoucna. VÝSLEDKY60 ran vstoje
60 ran vlee
3×40 ran
Soutěe
ďťż Reklama
Menu
AnketaBlueBoard.cz BlueBoard.cz VĂ˝mÄna odkazĹŻPokud vĂĄs tyto strĂĄnky zaujaly, pak uvĂtĂĄm, vloĹžĂte-li si na svĂŠ strĂĄnky zdrojovĂ˝ kĂłd, kterĂ˝ bude na mĂŠ strĂĄnky slouĹžit jako odkaz. VĂ˝mÄnou zde pak mohu umĂstit odkaz na strĂĄnky vaĹĄe. V pĹĂpadÄ zĂĄjmu mÄ prosĂm kontaktujte emailem.
NapiĹĄte mi: ![]()
Online:
Celkem pĹĂstupĹŻ:
Copyright © 2008 – 2022, Martin AdĂĄmek |