Dnes je středa, 24. dubna a svátek má Jiří.

Hledat na těchto stránkách:


Lamprechtshausen 2010

Nedaleko Salzburgu leží malé město Lamprechtshausen, kde se v sobotu 12.6.2010 sešli sportovní střelci, aby změřili síly v možná jediné letošní mezinárodní soutěži. Do Rakouska zamířilo celkem čtyřiadvacet střelců ze šesti zemí a jednalo se tak o zatím jednu z nejpočetněji obsazených soutěží zrakově postižených střelců.

Soutěž se konala na kvalitně zařízené střelnici tamního klubu. K dispozici byla dvě střeliště po dvanácti stavech. Zatímco jedno střeliště bylo vybaveno přitahovacími terči "SPIETH", na střelišti druhém byly k dispozici elektronické terče "DISAG system". Na tyto terče jsme stříleli také my.

Ačkoliv se pořadatelé snažili zajistit celou soutěž na vysoké úrovni, chybám se přesto nevyhnuli. Tou největší byl asi problém v komunikaci. Přestože do Lamprechtshausenu přijeli střelci z několika zemí Evropy, s pořadateli se dalo domluvit jedině německy. Najít mezi organizátory někoho angličtiny znalého, byl docela problém. V němčině dávali pokyny i rozhodčí a stejně tak byla v němčině úvodní i závěrečná řeč.

V Lamprechtshausenu se během soboty střílely dvě disciplíny - 60 ran vstoje a 60 ran vleže. Ovšem už v pátek byla možnost tréninku a seznámení se s prostředím střelnice. Zároveň však docházelo k prvním nedorozuměním. Rozhodčí totiž najednou dali nějaký pokyn, ale jelikož všechny pokyny byly v němčině, mohli jsme pouze hádat, zdali to byl pokyn k zahájení přípravy či tréninku samotného. K obdobným situacím pak docházelo i během následujícího soutěžního dne. Před začátkem druhé směny na 60 ran vstoje, v níž jsem střílel taky já totiž rozhodčí vůbec neoznámili začátek času k přípravě a soutěž rovnou zahájili. Někteří střelci se přitom teprve oblékali, takže museli přidat, jelikož soutěžní čas již běžel.

Já jsem od pořadatelů dostal startovní číslo třináct a byl jsem docela zvědav, zdali se nechvalná pověst tohoto čísla potvrdí. A třináctka nezklamala... Zatímco během pátečního tréninku končily většinou všechny rány v desítce, v soutěži tomu byl pravý opak. První zásah skončil ve dvojce a ani další rány nebyly o moc lepší. Ve sluchátkách jsem přitom slyšel tón devítky či desítky, takže mi nebylo jasné, v čem může být problém. Když pak následující ránu terč nevyhodnotil vůbec, začal asistent shánět rozhodčího. Ten po chvíli přišel, ale jelikož nerozuměl anglicky, příliš platné nám to nebylo. Teprve po chvíli se našel někdo z pořadatelů, který angličtinu ovládal a asistent mu vše vysvětlil. Rozhodčí zastavil střelbu a šel zkontrolovat elektronický terč. Problém způsobil kousek odlepené pásky, který postupně zakrýval snímače a ty pak jednotlivé rány chybně vyhodnocovaly. Problém tak byl sice odstraněn, já však díky tomu začal střílet s téměř dvacetiminutovým zpožděním. Tuto skutečnost jsem si zřejmě připouštěl víc než bylo nutné, a to se taky projevilo na střelbě. Byla na mně znát nervozita a spousta ran tak končila v devítce. Teprve v závěru jsem se dokázal dostat do patřičného klidu, což už mi ale příliš platné nebylo.

Odpoledne přišla na řadu disciplína vleže. Pokud jsem si říkal, že bych se mohl pokusit o nápravu nepříliš povedené střelby dopolední, už samotný příchod na střelnici mě vyvedl z omylu. První chybou bylo, že jsem se spoléhal na odpovídající vybavení střelnice pro tuto disciplínu. Tamní stoly se totiž pro střelbu vleže příliš použít nedaly, a tak jsem musel improvizovat. Výsledkem tak byla značně nepohodlná pozice. Další nemilé překvapení přišlo hned po první ráně, kdy terč opět nezaznamenal žádný zásah. Nic na tom nezměnily ani rány následující, takže na řadu přišel opět rozhodčí. Zastavil střelbu, zkontroloval terč, příčinu problému ovšem neodhalil. Když viděl, že i další rána skončila opět bez úspěchu, oznámil, že asi budu muset se střelbou skončit, jelikož neví, v čem může být problém. Začal jsem se tedy pomalu balit, když v tom se znovu objevil rozhodčí a řekl, že vše už by mělo být v pořádku a mohu tedy pokračovat. Střelbu jsem tak opět zahájil s časovou ztrátou, díky které jsem ale tentokrát v časovém limitu dostřílet nestihnul. Rozhodčí mi však přesčas tolerovali.

Příliš důvodů ke spokojenosti jsem tak v Rakousku rozhodně neměl. Stěžejní pro mě byla hlavně disciplína vstoje, která však bohužel nijak slavně nedopadla. Nechci ale vše svádět na pořadatele potažmo problémy s jejich technikou.


Výsledky

60 ran vstoje (R10)
Poř.Příjmení, jménoZeměSérieFináleCelkem
1.WEBER Maria LuiseAUT584101,7685,7
2.KOPČÍK ŠtefanSVK58199,9680,9
3.MOOR PatrickAUT577103,7680,7
4.MARTINSCHITZ KurtAUT579100,3679,3
5.KOVÁČ PavolSVK578100,4678,4
6.HOFFMANN MajaSUI57097,6667,6
7.NYSTRÖM TimoFIN57988,1667,1
8.JANCZEK AleksandraPOL56399,9662,9
9.GARAJ EmilSVK56992,2661,2
10.SCHELI JaninaSUI54089,8629,8
11.ADÁMEK MartinCZE558--
12.HINTEREGGER RaimundAUT552--
13.PASZYNA KrzysztofPOL551--
14.DUDOWICZ MagdalenaPOL546--
15.ZACOMSKI JerzyPOL546--
16.BULKOVÁ VieraSVK359--
17.JUNTIKKA ErkkiFIN514--
18.KONTRYMOWYCZ MieczyslawPOL502--
19.PIRIBAUER AndreaAUT274--


Soutěže



Reklama





Anketa


BlueBoard.cz
BlueBoard.cz

Výměna odkazů

Pokud vás tyto stránky zaujaly, pak uvítám, vložíte-li si na své stránky zdrojový kód, který bude na mé stránky sloužit jako odkaz. Výměnou zde pak mohu umístit odkaz na stránky vaše. V případě zájmu mě prosím kontaktujte emailem.

Zdrojový kód:
<a href="http://www.martinadamek.cz" target="_blank">Stránky Martina Adámka o zvukové střelbě</a>



Napište mi: mail posta@martinadamek.cz

Online:   Celkem přístupů:

Vsevjednom.cz

  PageRank     Valid XHTML 1.0 Transitional   WebArchiv - archiv českého webu   Creative Commons License
Tyto stránky vytvořené Martinem Adámkem podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Česko.

Copyright © 2008 – 2018, Martin Adámek